Jsem zvuk

"Cesta zvuku – můj příběh hlubokého naslouchání"


Cesta zvuku – můj příběh hlubokého naslouchání

"Vím, že mě mnozí vidí jako divoženku. A já jí klidně navždy budu."

Možná jednou napíšu celý svůj příběh. A možná ne. Možná si jej ten, kdo chce, skládá z našich krátkých setkání – z toho, co zazní, aniž bych kdy řekla všechno. Vždy sdílím jen to, co má právě zaznít. A dnes to bude o zvuku. O mé lásce ke zvukům, tónům, vibracím, tichu, které je jejich součástí. O zvuku, který mě provází od dětství.

Když jsem byla dítětem

Možná si i vy pamatujete, jak jste si jako děti zacpávali uši a naslouchali rezonanci vlastního hlasu. Jak se ten zvuk chvěl uvnitř hlavy, jak se dotýkal každé buňky.

Já jsem si takhle hrála se zvuky odjakživa. Zvuky přírody jsem měla zvláštní formou uložené v paměti – možná proto, že jsem s nimi trávila tolik času. A tak jsem je napodobovala, tvořila, žila skrze ně.

Byla jsem potůčkem – bublala jsem si v sobě jemné tóny.Byla jsem větrem – šeptala jsem jako listí v korunách stromů. Byla jsem řekou – hučela jsem jako splav, který nemůže zastavit svou cestu. Byla jsem meluzínou, houpavým "ó", kmeny stromů ve větruByla jsem včelami a čmeláky, kteří mi zůstali v paměti z letních dnů na louce. A když jsem byla sama doma, často večer, když přišla tma, zvuky se staly mým útočištěm. S hlavou schovanou pod peřinou, dlaněmi přes uši, jsem si je v sobě oživovala.

A najednou .. nebylo ticho prázdné.

Najednou jsem necítila samotu.

Najednou se strach rozplýval a přicházelo hluboké uvolnění.

V rezonanci zvuku v mém těle se objevoval pocit, který slovy nelze popsat – těžko uchopitelný klid, který mnou prostoupil a uzemnil mě v přítomnosti.

A já tehdy ještě netušila, že právě tento prožitek mě povede dál.

Zvuk jako léčivá síla

Dnes už vím, že zvuk je mnohem víc než jen vjem.

Je frekvencí, energií, vibrací, která proniká hluboko do buněčných struktur a může je harmonizovat.

Je nádechem a výdechem vesmíru.

Zvuk může ovlivnit mozkové vlny, zpomalit srdeční rytmus, uvolnit nervový systém, změnit náš emoční i fyzický stav. Stejně tak mě vždy fascinovalo ticho pod vodou – hluboké, nekonečné, plné prostoru, ve kterém se zvuk šíří jinak, než jsme zvyklí.

A pak přišel ten moment, kdy se má cesta se zvukem stala vědomou.

Když jsem se začala učit, jak pečovat o sebe, pokud chci pečovat o druhé, zjistila jsem, že zvuk je jedním z klíčových nástrojů léčby a hluboké regenerace.

A tehdy se ve mně všechno spojilo.

Vzpomněla jsem si na dětské hry se zvuky. Na klid, který přinášely. A pochopila jsem, že to nikdy nebyla jen hra – ale moudrost těla, která se mi už tehdy ukazovala.

Dnes vím, že to, co jsem tenkrát vnímala, byla přirozená inteligence zvuku, která je v nás všech.

Dnes už vím, že zvuk je jako most k hlubším vrstvám těla

Jakmile jsem zaměřila pozornost na zvuk, začali ke mně přicházet lidé, techniky, stará učení.

Zvuk se propojil s mou prací, začal se prolínat léčení sebe sama s tím, co mohu předávat dál.

V MarMa terapii se pracuje se zvukem – dotek není jen fyzický, ale i vibrační.

V pránickém léčení je dech a zvuk "léčivým dotekem".

Meditační techniky využívají zvuku dechu a jeho vibrací jako klíče k uvolnění.

Continuum Movement přináší intuitivní tanec těla v rytmu dechu a zvuku, což je pro mě jedna z nejhlubších cest k uvolnění, energetickému dobití a očistě.

Zvuk je vibrace života.

Zvuk prochází všemi vrstvami těla – od fascií až do kostí.

Zvuk je naší přirozeností, i když si to neuvědomujeme.

Každý z nás zvuk používá, aniž by si to uvědomoval

"Ššš…" – uklidňujeme miminka, konejšíme, vytváříme bezpečí. "Haaa…" – s výdechem si ulevujeme, uvolňujeme napětí. "Ó…" – otevíráme prostor uvnitř sebe.

Vždy jsme věděli, že zvuk léčí.

Když vědomě pracujeme se zvukem, začínáme se dotýkat svého vnitřního léčitele.

Necháme-li tělo tvořit své vlastní zvuky, objevíme archaiskou moudrost, která není naučená, ale vrozená.

A tak dnes zvuk nejen vnímám a poslouchám, ale prožívám ho jako cestu k hlubšímu spojení se sebou.

Dnes už nezůstává jen ve vzpomínkách na dětství, ale pulsuje v mé práci, v mé praxi, v mé službě druhým.

A pokud chcete tuto cestu objevovat se mnou, zvu vás do prostoru, kde se můžeme společně ponořit do léčivé síly zvuku.

V lásce
Marcela Magdaléna

"Stačí Být svým vlastním Dechem"


Jsem vděčná za to, jak ke mně poznání a učení přichází.

Mé zkušenosti a svou radost s pokorou předávám dálotevírám dveře každému, kdo cítí volání ponořit se do vlastního těla, do svého vnitřního poznání.

Dávám prostor, aby si tělo mohlo vzpomenout.

Vždyť ono ví.

Vidím to u sebe, vidím to u svých klientů – stačí se jen odevzdat, následovat pohyb, vnímat dech a nechat se vést.

Někdy se ptám, co bylo dřív – pohyb, nebo zvuk? Ale nakonec tu otázku pouštím a jen se nechávám unášet vlnami života, který se neustále prolíná se vším.

Jsem sebou. Jsem tebou.
Jsem milionem příběhů, které znám,
a milionem příběhů, které ne.

Objevují se. Mizí.

A přesto tu stále zůstává něco neměnného – proud vědomí, dech, tichá síla přítomnosti.

Poznat a přijmout každou vrstvu sebe sama

Chceme-li opravdu poznat sami sebe, chceme-li pochopit a vědomě žít svůj příběh, musíme odkrývat vrstvu po vrstvě, bez spěchu, s láskou.

Musíme milovat každou část hluboko v nás.
Dovolit si přijmout všechny své aspekty, beze strachu, beze studu.
Dovolit si být celiství.

Možná z mých slov cítíte, jak moc miluji tuto cestu. Jak hlubokou vděčnost cítím za každý objev, za každé procitnutí, za každý dech, který přináší nový vhled.

A věřte, že se stejnou radostí to vše předávám dál.

Když vás sleduji při objevování vlastního těla, vnímám ticho mezi slovy, vnímám pohyb, dech, řeč vašich buněk. A někdy není třeba nic říkat – stačí jen být přítomná, sdílet prostor, dívat se.

Naše těla mluví

Když se potkáme na semináři, když znovu vstoupíte do prostoru, kde jste vítaní

Vidím, jak vaše těla se narovnávají.
Vidím, jak vaše přítomnost sílí.
Vidím, že už nejste jen "těla" – jste Bytosti, které se probouzejí do sebe-vědomí.

A já cítím vděčnost.

Děkuji, že mohu být u toho.

V lásce

Marcela Magdaléna