155 .. 161

Jak všichni už dnes víme, když jsme začínali s meditací, začínali jsme obklopeni veškerým svým zmatkem. Dokonce jsme ani pořádně nevěděli proč meditujeme. 

Až postupně se objeví jiskřička světla, vytušíte, že to by mohlo něco znamenat. Když se tak stane, to první, co je potřeba udělat, je začít brát meditaci vážně, ne polovičatě, ale celým svým srdcem. Každé ráno a každý večer čas vyslovovat oddaně svoji mantru po celý čas meditace - což nejde hned a chce to trpělivost.

Neztrácejte odvahu. Nevzdávejte to!

Díky vlastní vytrvalosti objevíte, že vyslovování mantry představuje jakési trpělivé a pozvolné rozptylování temnoty 

Umění meditace je uměním vyslovovat mantru, osvobodit ji ve svém srdci, takže tam pak zní nepřetržitě jako ohnisko stability v hlubinách našeho bytí. 

Celá cesta meditace je cestou nenásilí, proto umění mantry vyžaduje spíše soustavnou citlivost a stabilitu než tlak. Je třeba soustavně pěstovat tyto vlastnosti, protože jde o proces učení. Musíme se za všech okolností, v časech obtížných i příznivých, učit opouštět své myšlenky, plány a názory, jakož i všechny své představy.

Jednou z věcí, které musíme se naučit, je proto přistupovat ke každé meditaci s čerstvostí. Každá meditace je nový začátek. 

Vždy znovu se vydáváme na pouť za hranice vlastního já, za všechna omezení, na pouť do Tajemství.  

Jakmile jednou vstoupíme do ticha, jakmile otevřeme své srdce oné nečekané a s ničím neporovnatelné zkušenosti, zjistíte, že tím člověkem, kterým jedině doopravdy jsme, můžeme být pouze tehdy, umožníme-li aby se nám v srdci rozhostilo toto ticho.

Když ho objevíme, pochopíme, že ticho samo je nositelem i prostředím dokonalé komunikace.

Jen v tichu komunikujeme z hloubky a pravdivě, protože celistvě.

Meditace je jak cestou ticha, tak oddaností tichu, které pak sílí v každé části našeho života. 

Stane se tichem, které lze popsat jedině jako nekonečné ticho. Sami, vlastní zkušeností nalézáme právě v tomto tichu pokoru, soucítění a porozumění, jež potřebujeme k růstu vlastního ducha. 

Citliví a přemýšliví lidé všude ve světě dnes začínají chápat, že duchovní růst, duchovní vědomí je nejvyšší prioritou dnešní doby.

Když jsem začínala meditovat, měla jsem učitelku, jejíž učení by se dalo shrnout do tří slov: vyslovuj svou mantru.  

Posledních pár let mne čím dál více ohromuje tato mimořádná jednoduchost a moudrost.

Význam vyslovování mantry je to první, co musíme pochopit. 

Často nám nějaký čas trvá, než pochopíme, jak je toto neochvějné vyslovování mantry od začátku do konce meditace důležité. Můžeme narazit i na jiná učení, ve všech však je podstatou jedno: chceme-li objevit základní skutečnost života, musíme se učit hlubokému mlčení. Musíme se učit kázni a musíme se učit opouštět své představy a myšlení. Nějaký čas trvá, než člověk pochopí moudrost a hlubokou pravdivost tohoto radikálně prostého učení. 

A může to trvat i několik dlouhých let .. 

Největší tragédií lidského života je špatně pochopit jeho smysl.  

Romeovou tragédií, bylo, že si ve vrcholném okamžiku dramatu špatně vyložil situaci a považoval Julii za mrtvou. Takto může každý z nás zaměnit význam událostí na základě vnějších zdání. Tak snadno nám uniká tajemství vnitřního života.

V meditaci se snažíme jít za vnější jevy a otevřít se - své nejhlubší nitro - tajemství vlastního stvoření, abychom mohli v hloubi duše pochopit, čím jsme obdarováni.

Je to možné jedině s vírou, jež nám dává schopnost překračovat sebe sama. Uvádí nás do pravdy. K učení nelze přistupovat polovičatě, je třeba na Boží dar našeho života a Jeho lásku v něm odpovídat celým svým otevřeným srdcem. 

Můžete-li se hodinu denně věnovat duchovnímu životu, dopřejte si strávit půl hodiny ráno a půl hodiny večer meditací

Četbou knížek o ní už neztrácejte ani pět minut. Získejte vlastní zkušenost. Když se tak stane, pár minut četby vám potom úplně postačí. A možná z těch knížek i daleko více pochopíte. I v této fázi, je však zásadní osobní praxe. 

Člověk začne zanikat, když ochabne jeho oddanost růstu. Proto je naše víra energií, jež nás pohání na cestě meditace, kdy jsme oddaní hlubokému principu nekonečného růstu. Naše cesta, vírou začíná i končí. Každodenní oddaností meditaci tak svou víru zároveň vyjadřujeme i soustavně obnovujeme.