267 .. 273

Patrně tou nejcennější první lekcí je pochopit, že příchod Ježíšův, jenž jsme oslavovali o Vánocích, způsobil proměnu obyčejného. 

Uvidíme-li to jasně, spatříme, jak naši vlastní duchovní cestu, meditační praxi i osobní život proniká transformující síla vykupující lásky. 

K tomu však potřebujeme chápat jak obyčejná meditace je. Tak jako dech pro náš tělesný život, je meditace nutná pro náš duchovní život a jeho rozvoj. 

Vyslovovat mantru je úplně obyčejná věc. Je stejného řádu   jako jídlo, dech, či spánek. 

Vánoce jsou dnes spojeny s takovým shonem a stresem, že mohou být snadno považovány jen za období hektických příprav, den oslavy a krátký dozvuk. Možno zapomenout, že trvají déle než jeden sváteční den.

Přeji vám všem, milí moji přátelé, abyste dokázali vnímat celé toto období. Jako všechna období zahrnují i Vánoce cyklus příprav, vlastního uskutečnění a nakonec začlenění toho, co se uskutečnilo, do širšího období, jehož jsou součástí. Do období vašeho života. 

Proto přeji, dovolme si být tiší i v další dny, kdy energie Vánoc v jejich nejčistší křesťanské tradici, i nadále nese Ducha do dalších našich dnů. Našich životů. 

Vánoční svátky jsou oslavou božské exploze, zjevené lásky

Smýšlet, či nazývat mantru něčím ezoterním zůstává jen pro ty, kdo ještě nevykročili na cestu. Pro ty kteří tak již učinili, se jedná o cosi tak obyčejného a zároveň úžasného jako denní světlo.

Jako všechny ostatní funkce zajišťující zdravý a vyrovnaný život, vyžaduje i meditace pravidelnou, každodenní disciplínu. Přesto je v porovnání s ostatními funkcemi výjimečná, velká a sjednocující,  všechny naše ostatní procesy udržuje v rovnováze a napojené na střed. 

Ať jde o to něčeho dosáhnout nebo si něco uvědomit, rovnováha je vždy na prvním místě. 

Díky mantře prostupujeme do nitra, meditací jsme stále pevněji a hlouběji ukotveni ve své jediné skutečnosti

Meditace je proces poznávání, že skutečný život je  narůstající energie tvůrčí lásky.

Zatímco před meditací se nám zdálo, že se život zmenšuje, že čerpáme ze stále se tenčících zásob své energie, po zkušenosti zúžení naší pozornosti na jedinou nejvyšší skutečnost existence, již nevnímáme život jako ubývání energie, ale naopak jako její narůstání: Jako narůstající energii tvůrčí lásky.

Na počátku je meditace procesem soustředění vědomí do jediného ohniska, když dosáhneme této jednobodovosti,  vtáhne nás do jiné dimenze. 

Ať jsme kdekoli na cestě - ať jsme začátečníci a meditujeme dvakrát denně dvacet minut, nebo meditujeme třeba i několikrát za den - vždy platí, že právě nyní je třeba naší naprosté oddanosti.

Na počátku nám tento požadavek připadá příliš náročný, avšak slavnost Vánoc nám připomíná, že Bůh nám svým darem nedává jen hodně, ale že nám ze sebe dává vše. 

Nějak to musíme pochopit, musí nám to dojít v tichu našeho vlastního srdce . Musíme to pochopit uvnitř věčného ticha. 

Lidé se také ptají: "Jaké to je modlit se?" "Jak se mám modlit, když neznám žádné modlitby?"

"Podle mého názoru modlitba není nic jiného než rozhovor s přítelem, se kterým se rádi a často scházíme o samotě, abychom si s ním mohli promluvit, protože nás miluje."

sv. Terezie z Avily

Lidé se často ptají: "Jaké to je meditovat?"  Vlastně spíše chtějí vědět: "Co se při tom děje?"

V tichu  - mír.  V tichu - přítomnost.

Cesta do tohoto ticha si žádá velikou trpělivost a velikou věrnost. V transcendentální meditaci, meditační tradice žádá, abychom se naučili vyslovovat svoji mantru.  

Jan Kassián říkal: Mantra obsahuje vše, co může lidská mysl vyjádřit a lidské srdce cítit. Jediné slovíčko nás převede do ticha, které je tichem nekonečné tvůrčí energie.