Den dvanáctý

.. kdo byl pozorný jistě si všiml, že tady byl nadpis a celý den nic víc. No to se stane tak, když mi večer přijde pod ruku blok o formátu A3 a velká touha začít. Bylo to opravdu hodně hodin, začala jsem ještě ten večer před spaním, pokračovala časně ráno, stihla jsem si odskočit na dvě slíbené terapie a rychle zase mašinkou zpět. Zasedla jsem opět rovnou k bloku a šla spát v jednu hodinu v noci.. a když jsem teď otevřela tyto stránky vyskočil na mě jen nadepsaný článek ... V tom si člověk uvědomí, že se tak trochu ponořil, do sebe, do ticha. Splnil povinnosti, najedl se napil, aby naplnil potřebu svojí ale na tento vzdálený svět zcela zapomněl. Vlastně se i chválím a vím, že tady se také nikdo nezlobí. Ale už nevím, co jsem toho 4.4. chtěla vlastně napsat..

Ale stihla jsem včera jedno krátké video a myšlenku cestou v mašince..

... pokud v misce smícháme mléko s vodou a nabídneme labuti k pití, vypije mléko a zůstane voda. Buďme jako labuť a vyberme si pro svůj den to nejcennější ...

S láskou 

Marcela Magdaléna