Jarní rovnodennost je dnem, kdy se světlo a tma setkávají v dokonalé rovnováze. Přináší okamžik hlubokého klidu mezi tím, co bylo a co přichází. Je to práh, který nás zve k novým začátkům, k obnově a růstu.
Život se odehrává teď a tady. Minulost je pouhá vzpomínka, budoucnost neznámá možnost. Pokud se příliš upínáme na minulost nebo se neustále ztrácíme ve snech o budoucnosti, přicházíme o nejcennější dar – přítomný okamžik.
Existuje krása, která nelze zachytit pohledem, a přesto ji cítíme v každém koutku světa. Je to krása, která uzdravuje, tiše prostupuje životem a naplňuje ho harmonií.
Vnitřní klid je pro každého z nás nesmírně důležitý. Když jej nenalezneme, snadno se necháme strhnout hlukem myšlenek, emocemi a věčným shonem. Neklid v nitru se pak odráží i do našeho okolí, způsobuje napětí a narušuje naše vztahy.
Když se naučíme vnímat okamžiky nepohodlí jako příležitosti pro vesmírný růst a zůstaneme ukotveni v našich pravdách, objevujeme sílu v každé výzvě. Místo toho, abychom se nechali unést pocity frustrace nebo bezmoci, můžeme v těchto chvílích objevit zmocnění, které spočívá v naší schopnosti zůstat přítomní. Pokud si začneme všímat kvality své...
Intuitivní, božské vedení je naším právem. Že jsme s ním v souladu můžeme vnímat, když cítíme skutečný klid mysli. Naše mysl a srdce se cítí integrované. JInými slovy dalo by se říci, že pokud necítíme definitivní "Ano", pak odpověď zní "Ne"… alespoň prozatím. Zároveň pokud nerozumíme tomu co cítíme, pokud nerozumíme odpovědi, kterou dostáváme,...
Návrat k sobě v jednoduchosti života, aneb síla každodenních rituálů.
Změna, je neustálá a způsobujeme si velkou bolest, když v životě děláme rozhodnutí, která nespolupracují s těmi změnami, které jsou nutné, zásadní, zřejmé, i náhlé.
Proč je tak těžké nechat jít? Proč setrváváme v situacích, které nás bolí, a usilujeme o něco, co už pro nás není správné, až naše křídla začnou být polámaná? Odpověď často spočívá v naší přirozené touze po jistotě. Neradi se vrháme do neznáma, protože máme strach, že se věci mohou ještě zhoršit. Ačkoliv vědoma si destruktivních návyků, setrváváme...
Čas mezi tím, co bylo, a tím, co teprve přijde. Jemné vydechnutí zimy, která se ještě drží v prstech holých stromů, ale v kořenech už pulzuje nové světlo. Hladké pohlazení slunce, jež se odvážilo vystoupat o kousek výš, zatímco krajina se probouzí do chvějivé nejistoty mezi chladem a příslibem jara.
Jsou chvíle, které nás promění tak hluboce, že už nikdy nejsme stejní. Smrt blízkého člověka je jednou z nich. Přichází s bolestí, s prázdnotou, ale také s něčím, co se nedá popsat slovy. S tichým vědomím, že se dotýkáme samotné podstaty života.
Když meditujeme, obejdeme vnitřní hluk a spojíme se s tichem, které je skryto pod vším, co prochází hlavou. Vstupujeme do ticha za každou myšlenkou. Když meditujeme, naše tělo i mysl odpočívají.
Život nás postaví před okamžiky, na které nejsme nikdy plně připraveni.
Modlitba není prosba, která čeká na splnění. Není to obchod s nebesy ani nástroj pro změnu vnějších okolností.
Jistě jsme se každý setkali s tvrzením, že psaní deníku je prospěšné pro mysl i ducha, a z vlastní zkušenosti mohu jen říci, že pokud ho ještě nemáte, začněte právě teď a udělejte si z toho zvyk.
Štěstí nelze najít ani velkým úsilím, ani silou vůle. To proto, že je samo přítomno v uvolnění a odevzdání.
Přijde nám naprosto přirozené a je naší každodenní rutinou pečovat o svoji fyzickou hygienu pomocí návyků, jako je sprchování a čištění zubů. Sebepéče v podobě energetické hygieny pravidelným čištěním našich energetických polí je však stejně prospěšná. Tím, že se zavážeme k pravidelným cvičením a technikám pro uvolnění, můžeme kultivovat vyvážený...
Ocitáme se v období sklonku roku, láká nás zamyslet se nad svými cíli a záměry do toho dalšího stejně jako podívat se, s jakou vůlí se dokážeme svých cílů držet.
Když za něco projevujeme vděčnost, vyjadřujeme tím uznání a dáváme najevo, že si toho skutečně vážíme. Tím, že si něčeho vážíme, že to oceňujeme, vyjadřujeme k tomu také lásku. Proto, když vyjadřujeme upřímnou vděčnost, vyjadřujeme také lásku. Láska vždy zvyšuje naše vibrace a vědomí, díky svému blízkému vztahu k lásce, dělá vděčnost totéž.
Péče o sebe je jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme udělat pro sebe, naše děti i nejbližší rodinu. Pokud péčí o sebe doplňujeme své přirozené zdroje, potom přirozeně žijeme v lásce, a také o ostatní pečujeme s láskou, soucitem, trpělivostí a moudrostí sobě vlastní.
Jednou z cest k vnitřnímu míru, je meditace. Vracet se do vnitřního prostoru ticha, do prostoru mlčení, kam nemá přístup turbulence zvnějšku ani zvnitřku, je důležité. Je důležité abychom si představili, že meditace nás vede do vnitřního prostoru ticha, kde sídlí láska.
Pravidelná inventura hojnosti našeho života nám pomáhá přepisovat naše negativní vzorce. Můžeme díky ní hledat a nacházet dobro a zároveň podpořit svou víru v bezpečný, šťastný a naplňující svět.
"Jsem tvůrce svého života, tak bylo, tak jest a navždy tak bude" pojďme si to pamatovat.
Krása je univerzálním vyjádřením božské ženské energie. Krása je božským vyjádřením lásky a měla by být prožívána všemi pěti smyslovými schopnostmi. "Nevíš-li kudy kam, dělej krásu"
Pozvánka k zastavení a přiklonění se k přítomnému okamžiku
Žít z plnosti svého pravého já, je bezesporu cosi nádherného, ohromného, přesahujícího veškerá lidská chápání - co oko nevidělo, ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo. Přesto jsme k tomu všichni povoláni: Nebýt bez zájmu, nebýt lhostejní a nezaujatí
Jak popsal Jon Kabat-Zinn, meditace všímavosti zahrnuje věnování pozornosti, záměrně, v přítomném okamžiku a bez posuzování.
