loučila jsem se zde před pár dny s tím, že se těším na vše nové. Tak tady to je. Víkend trochu jinak, ale kdo mě zná, tak se jistě nediví. Moc se těším a i když se to zdá za dlouho, věřte, že to uteče jako voda. Navíc, ráda mám před sebou i vzdálenější cíle, vždy to má svůj důvod. Kouzlo přírody na sklonku podzimu, je mocné......

Děkuji vám všem, za to,že tady se mnou jste. Za to, že s vámi můžu být, když přicházíte. Za to jakou důvěru ke mně projevujete právě tím, že péči o své tělo i to jemnohmotné hledáte u mě. Přeji vám krásný adventní čas a těším se na vás v novém roce. Přeji vám klid a mír do vašich domovů...

Já jsem deníčková. A je pravda, že mám deníčků několik a každý skrývá něco jiného. Ovšem tento konkrétně, mě provázel posledních pár měsíců a je v něm vše okolo mé práce na omalovánkách a zároveň mého nikdy nekončícího učení se o symbolech, jejich významu, jejich užívání v praxi a síle jejich energie. Baví mě to vnímání světa, ono propojení, kdy...

Jedno dílo dokončíte a říkáte si, co teď? Je pravda, že po domalování poslední mandaly do omalovánek, jsem byla tak moc na vlně, že nešlo toho procesu jen tak nechat. Malovala jsem dál a už jsou další dvě, jen čekají co s nimi bude.. Jistě přijde nápad a možná bude prostě pokračování :-) V každém případě mi do mého odpočinku...

Aktuálně po roce a měsíci a pár dnech navíc. Omalovánky pro vás byly dokončené. A dnes, těší mě, že právě dnes, kdy na svém kalendáři s mandalou 2018 otáčíte poslední list mohu říci, že hotovo. Zabaleno a připraveno jen odeslat, budete-li si přát. Jen je potřeba říci Vám! pár slov. V okamžiku, kdy se téměř začalo tisknout, jsem obrazně řečeno...

..když sedím v kavárně a leží tam papírový ubrousek, maluju. Když je k dispozici a v mém dohledu kniha přání, maluju.. Předám tím nejlépe jak umím emoci spokojenosti, klidu, a poděkování. K tomu stačí už jen slovo jediné, děkuji. Někdy se zbytečně moc mluví a ve finále se mezi řádky ztratí to, že chtěl člověk opravdu jen poděkovat. A tak...

tam, v tichu lesa, kde slunce ještě ukazuje co umí a nebo s Vámi, kdo za mnou do mého tichého místa uprostřed hlučného města přicházíte. Je mi dobře tam i tam a cítím velký klid a neskutečnou radost, těším se z toho, kolik času jsem v posledních měsících věnovala svému učení Marma terapie a ošetření dalších posvátných bodů, ponořila...

.. právě jsem se vrátila z krásného víkendu. V sobotu jsem si dopřála svůj pravidelný aquahealing abych se s radostí, lehkostí a v maximální čistotě ponořila do učení práce s našim fyzickým i energetickým tělem. Učím se pořád a cítím se stále vnímavější a stále jistější, ve své práci, ale i ve svém těle. Vždy když přijdu za svým učením,...

Děkuji moc za vaše zprávy. Opravdu mi to dělá radost, celý rok se mnou sdílíte různými cestami své vymalované listy z kalendáře 2018 a už teď píšete, že se moc těšíte na další omalovánky. Hned na začátku roku jsem vyzradila téma "Symboly kolem nás". Provází nás všude, jen ne vždy si všímáme a nebo ne vždy uvědomujeme hloubku poselství,...

.. když si člověk uvědomí, jak se v tom životě míjíme... Kolik šancí asi dostaneme, než musí přijít prostředník, který nás propojí, protože Teď už je opravdu ta správná chvíle. A když si nad tím tak v mém životě přemýšlím, opravdu vždy přijde někdo, kdo spojí a zmizí, jakoby to byl jeho jediný úkol. A právě proto si považujme...

Mysl je jako oceán a jako v oceánu jsou povrchové vrstvy aktivní a hlubší úrovně jsou tiché. Myšlenka začíná z nejhlubší úrovně vědomí, z nejhlubší úrovně oceánu mysli, jako bublina začíná na dně moře. Jak bublina stoupá, postupně se stává větší. Když vyjde na povrchovou úroveň vody, vnímáme ji jako bublinu. Bubliny myšlenky se tvoří v proudu,...

Zdá se mi občas, že lidem schází dotyk. Pohlazení, objetí, náruč ... cokoliv co známe, když jsme si o to jako děti ani nemusely říkat. Prostě jsme šli a přitulili se. A to samé jsme udělali naprosto spontánně, když jsme cítili, že to někdo jiný potřebuje. Naprosto bezpodmínečně. Kam se to ztratí, ptám se. Kam zmizí ta láska, ten cit,...

Kdo má v sobě pevnou vůli k dobru a snaží se dát myšlenkám tu nejčistší podobu, ten myslím našel cestu. Proč si to myslím? Protože přijmu-li, že myšlenka je ta největší tvůrčí síla mého života, že má svoji energii jako vše kolem nás, dává mi to smysl. Pozitivní myšlenka souzní s láskou a negativní se strachem. Jistě, že pokud budu...

Tu musíš cítit. A musíš ji ctít. Musíš jí dát svobodu a potom nikdy neodejde.

Zdá se, že to nelze definovat. Prostě proto, že pro každého se skrývá štěstí v něčem jiném. Nicméně, troufám si říci, že počátek je u nás všech stejný. Musíme si uvědomit, že to či ono nám dělá radost, že v radosti je nám lépe než v trápení a snažit se dopřávat si radostí co nejvíce. Být vděční i za...

"To je ráj!" Napsala jsem komentář na fb k fotografii, na které byl zachycen život v ranní zahradě. A odpověď mi přišla "Ano, i když vlastně ho máme v sobě a odtud se pak promítá do všeho... Co říkáte Marcelko?"

Ztráta smyslu života, vnitřní prázdnota a s tím spojený materialismus jako náhrada za ztracené hodnoty. Tápání, bloudění ve tmě a dobrovolná izolace od vlastního pramene vnitřní síly. To všechno jsou vesměs společné pocity před vypuknutím choroby, nebo duševních problémů. Co dělat? Každou minutou stejná otázka..zastavit a zadat rychle ten správný...

..je to snadný a nic nás to nestojí. Co víc, udělá to šťastnými i nás samotné. Úžasný, když tak nad tím přemýšlím:) ~čím víc rozdáš, tím víc máš~ Štěstí se dostavuje tím, že rozdáváme štěstí druhým. A je to tak snadný. Vyzdvihnout přednosti, které na sobě někdo nevidí. Sklonit poklonu někomu, kdo si není vědom svých hodnot a zvolit...

Slovo může pohladit, ale může být taky pěkným úderem. Komunikace je věda. Výhodou je, že jediná škola, kde se učí, je škola života a štěstí máme v tom, že tu absolvujeme my všichni. Komunikace myslím si, je hned po učení sebe-lásce, učení sebe-hodnotě, umění odpouštět, umění přijímat a umění dávat další pěkně těžký předmět. Jednomu jde lépe to,...

Umíte si požádat o pomoc? A umíte přijmout pomoc, když ji někdo nabízí? Uvědomuju si, že naučit si o ní říkat, je pořád pro mě velké téma. Možná proto, že sama když vidím, že někdo potřebuje, tak nabízím a mám pocit, že to tak je v pořádku. Ale není to tak jednoznačné. V pořádku je také umět si i...

Když je člověk s přírodou spjatý, vlastně vítá všechno. Protože si někde v duchu uvědomuju, že jsem součástí a když si to představím jako hru, musím uznat, že žiju v překrásných kulisách. No teda tak to mám aspoň já. A proto když fouká, okamžitě reaguji a vítám ten čarovný vítr, který nejen, že upraví mi účes, ale pomůže odfouknout vše,...

Ano tu máme. Volbu. Myslím, že to nám bylo do vínku dáno, na rozdíl od květin a zvířat. A díky ní to máme někdy i těžké. Místo abychom šli cestou, kterou mnohdy už i vidíme, pochybnosti o nás samých nás vedou těsně vedle. A my se se svými pochybami, strachy a domněnkami plahočíme, jsme utahaný ze zvedání kolen až...

Před pár dny jsem se s vámi podělila o jeden ze dvou příběhů, ze setkání, které mě ten den opravdu moc potěšily. Dnes příběh druhý.

Symboly - jsou všudypřítomné a přitom většiny z nich si nejsme vědomi. Nicméně žijeme uprostřed nich a začneme li je vnímat, mohou nám v mnohém, pomoci. Sdělují nám, na co možná hledáme odpověď, léčí, pokud jim to dovolíme. Stačí jen dobře využít sílu dané energie, vstoupit do jejich vibrace třeba tím, že si daný symbol nakreslíme a naladíme se...

Mandala odráží vše, co je v nitru toho, kdo ji tvoří, tedy i to nejhlubší přání. Každý kdo se tvořením mandal zabývá v rámci svého duchovního růstu, přiznává, že vznikající obraz na bílém papíru funguje jako malovaná modlitba. Takže dveře do kostela, mohou zůstat klidně zavřené. Každá mandala, kterou malujete je nejen Vaším zrcadlem, ale obsahuje...

Vše začalo tím, že mi v roce 2014 syn říká: "maminko, když si maluješ tak je kolem Tebe takový klid, měla bys to natáčet a dát na YouTube. Myslím, že stejně jako to uklidňuje mě, mohlo by i další lidi". Moc jsem si nevěřila v tom ohledu a říkala si, kdo by se díval. Chápete jistě a mnozí z vás...

Když jsem viděla tu fotku, tak jsem měla radost, že je. Protože přesně dokumentuje moje myšlenkové pochody. Všichni jsme znalí moudra, že cesta je cíl. Všichni slýcháme, že máme přijímat vše co nás na naší cestě potká a všichni také jistě víme, že přijímat je potřeba s radostí radostné a s pokorou a otevřeností bolestné. Je to cesta za vysněným...

Že jsme součástí přírody je fakt a čím více a déle jsme odtrženi, tím hůře nám na tom světě je. Uvědomění a návrat je opravdu lékem na naše trápení ať už fyzické nebo psychické, když už je hodně zle, tak obojí. Když vidím v očích pocit beznaděje, vždycky se v první řadě zeptám, "chodíte do přírody a odpočíváte"? Přijde nejčastěji...

Tento týden byl opravdu plný naprosto krásných okamžiků. Vnímám teď trochu únavu, protože i krásné okamžiky mohou s člověkem pohnout. Když říkám pohnout, myslím to doslovně a hezky. Už několikrát jsem se zmínila o tom, jak moc si uvědomuji, že vše je vzájemné a že s každým, kdo přijde na terapii, obohacujeme se navzájem. Tento týden byly dva velmi...

..jinými slovy já ve svém živlu. Element vody ve mně je nejsilnější a voda v jakémkoliv skupenství mi dělá v bezprostřední blízkosti moc dobře. Takže propršené velikonoční svátky mě osobně moc nevadí. Stejně tak jako mi nevadí, že na stole v ošatce není jediné obarvené vejce ani beránek. Svátky jsme pojali vysloveně jako oslavu volných dnů a jara....