Říkáme, že lidé kolem nás se mění ale ve svém vlastním spěchu si mnohdy nestihneme uvědomit, že možná se měníme my. Vnímáme jen to, že nás věci, které nám přinášely radost najednou neuspokojují, že lidé, se kterými jsme si rozuměli nám najednou nerozumí.. Ve chvilce, kdy si uvědomíme, že jsme se změnily a budeme následovat cestu, na které nám budou...

Při víkendovém pobíhání po lese, bylo zase o něco více podzimu. Tráva vzala zlatý nádech, les voněl po houbách více než kdy jindy a všude kolem se barvou pyšnil vřes. Nešlo si nevzpomenout na pár veršů a cestou domů, koupit vřes a obohatit tím svůj výhled oknem na terasu. Miluju podzim, jeho barvy a kouzlo přírody jiné každý den.

Proč hledat svůj vnitřní klid? Je to cesta do nitra. Vedení, kterému když se člověk poddá, pronikne hlouběji do sebe. Přesně tam, kde dobrovolně opustí své myšlenky i tíživé pocity, přesně tam, kde vše z vlastní vůle propustí a nechá rozplynout v proudu života. Přesně v tomto okamžiku přijde sebepoznání a vědomí, že dostat se do tohoto nádherného,...

Přijde mi to dokonalé. Příroda sama je jeden velký skvost. Že je jeden list takový a druhý makový, jeden pařez ztrouchnivělý a druhý pokrytý mechovým kobercem, který navrhoval ten největší návrhář v tomto vesmíru, to je pro mne dokonalost. Vidět a obdivovat to takové, jaké to ve skutečnosti je. Miluju to stejně tak, jako u lidí jejich osobitost....

Přišlo to a bylo to možná i předvídatelné. Roky malování mandal, což lze nazývat druhem meditace, roky předávání této zkušenosti dál a plné vědomí toho, co mi tato cesta přináší. Není myslím ani divu, že jsem chtěla zakusit jak asi chutná "Ta meditace". Ta, kterou "znám" z filmů a knih. A tak jsem si jedno ráno sedla a utichla...

Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Ale doufáme-li v to, co nevidíme, trpělivě to očekáváme.

Chceme-li poznat opravdovost, je nutné stát se součástí..Zkuste jen tak stát, dýchat, věřit a uvěřit. Splynout s tím vším a vnímat jednotu je cesta k harmonii a plnému a vědomému žití.

I když už známe svou cestu po které se dát, jdeme ještě dál a mnohdy i dlouho po té, na kterou jsme zvyklí. Obava sejít z vyšlapané, opustit jistotu, že nás na ní už nic nepřekvapí.. Není to poťouchlé? Jako malí jsme milovali překvapení a to nejen vánoční. Milovali jsme dobrodružství, nebáli se risku, protože jsme očekávali jen ten jediný...

Máte-li potřebu změnit svůj život, buďte vděční za to, že jste si to uvědomili. Nebojte se podívat a upřímně pojmenovat vše co nefunguje. Buďte v první řadě vděční za vše co bylo, protože díky tomu všemu jste právě na tom místě a v tom okamžiku, ve kterém právě jste. Poděkujte za příležitost začít žít život po kterém toužíte a dostatek...

Je pravda, že samota budí ve spoustě z nás strach. A je také pravda, že ruku v ruce s touto realitou, v tomto civilizovaném prostoru vzniká závislost na druhých. A v tomto okamžiku se mi zdá, že je to nejhorší. Protože neumím-li být sám se sebou, snášet samotu a žít se sebou samým, nemohu očekávat, že někdo jiný vedle mne...

Je to nezničitelné, je to čisté, je to věčné. Je to můj největší poklad! Co je to?

"Mé skutečné já bloudí někde jinde, daleko, putuje stále a stále neviditelně a nemá nic společného s mým životem." Siddhártha, Hermann Hesse

Je jedno jak se dostanu někam jinam, protože jsem tady. Je jedno co jiného je na cestě, protože tohle je dobré. Nyní jsem šťastná tam, kde jsem a očekávám nadbytek radostných zážitků. Jsem spokojená tam, kde jsem. Jsem zamilovaná do života tam, kde jsem. Miluji sebe..hodnotné, požehnané já.Abraham Hicks

a stejně tak každá z mandal, kterou jsem kdy namalovala. Mám před sebou úkol, vybrat jen dvanáct ze všech. Jasně, že to jde, ale bude to těžké. Nicméně, velmi , velmi léčivé. Pustit něco, co mi jistě některá připomene, odpustit, co jsem možná zapomněla, vyplakat, co jsem možná nestihla, nebo si zakázala.. těším se na ty chvíle. Kolik, že jich...

Jsem krásná, říkám si každé ráno před zrcadlem a není to lež, je to stav mysli. Jsem zdravá a vděčná za to, že jsem jaká jsem a není to lež. Je to stav mysli. Nebylo tomu vždycky tak. Stejně jako mnohé z nás jsem měla hlavu plnou hloupých myšlenek. Nejvíc asi proč zrovna já musím být kudrnatá, když všechny...

Pokud si chci myslet, že jsem úžasná, nezáleží na tom jak vypadá mé tělo ale na tom, co si myslím.

Každý den je svátkem a každá noc je dárkem, pokud nečekáme, že tyto pocity nám do života vnese někdo jiný. Je na nás, najít své vlastní štěstí a žít tak, aby zůstávalo. Je na nás, být si vědomi svého světla, které vlastníme. Je jen na nás, objevit a udržovat tuto zář. A stačí opravdu málo! Vnímat ony okamžiky, kdy je...

..milovat lidi. Myslím si, že toto je naše bytostná povinnost. Pro každého, kdo se v našem životě objeví, bychom měli udělat vše co můžeme abychom podpořili jeho štěstí. Zároveň si také myslím, že opravdový vztah není možné nabídnout všem a je potřeba se rozhodnout, komu svou lásku svěříme. Když se rozhodneme, když cítíme, že jeho sny a jeho štěstí...

Náš život je postavený na našich chybách stejně tak, jako na našich úspěších. Všichni chybujeme a zároveň jen my sami si plně uvědomujeme jak moc nás právě "tyto chyby" posouvají na naší cestě. Téměř většinou je to mílový krok. Důležité je ale právě ono uvědomění. Zatím co naše okolí nám může našeptávat "byla to chyba" my musíme věřit. Věřit svým...

Vytvářím si svůj vlastní svět. Je jedno jestli mám právě nohy v písku, ve vodě, v trávě nebo v botách. vnímám i užívám si každý kouzelný okamžik, protože když jsou někdy chvilky težši, hodi se představa té chvíle, toho pocitu, kdy se radost rozlévá do celého těla..cokoliv co vrací úsměv do tváře. Protože úsměv nám všem sluší. Protože úsměv, byť...

Našla jsem v deníčku básničku, kterou jsem psala před pár měsíci a myslela na Tebe, tak mi přijde fajn Ti ji poslat ;-)
Mořská víla, co na chvíli se zasnila,křehké poupě poblíž srdce nezdolně si chránila. Jak z poupěte květinu vyrobit si ve stínu? Přes veškeré zdi vnitřní světlo - jdi! Pak navzdory okolí, duše už jí nebolí.

Soumrak má tajemnou moc. Je to okamžik, kdy příroda ve svém pravidelném rytmu dovoluje nám, spojit se s duchovními proudy. Miluju to kouzlo večerů. Kdy nás příroda sama, zahalí do našeho oblíbeného plédu. Pocit tepla, klidu a míru. Chvíle kdy jen tak být a vnímat je snazší než kdy jindy. Uvědomění, že nádech a výdech se děje se stejnou...

Nepatřím k žádnému náboženství,. Mojí vírou je láska a každé srdce je mým chrámem. --Rúmí--

často slýcháme jak pro naše štěstí je důležité žít tady a teď. Jistě v hloubi duše víme, jak to žít. Ale trochu jsme se ztratili a vrátit se k tomuto principu bezčasovosti a pocitu štestí a blaženosti je úkol nelehký. Nejdříve si musíme vůbec uvědomit co je to štěstí. Že štestí je vlastně pomíjivé, pokud očekáváme, že nám je přinese...

Nejdelší den v roce. Den, kdy se v noci nesetmí, den který má magickou moc a příroda je v nejkrásnějším světle. Vše jako když více voní, více září, ještě krásněji kvete. Zkrátka jedna velká oslava. Bytosti přírody vědí, že dnes je den oslav plodnosti. Den poděkování a uctívání všeho co příroda nabízí. Stejné to je i u nás. Dnešek je...

Jsou-li mysl, tělo a duše v harmonii, přirozeným výsledkem je pocit štěstí. Naproti tomu sebemenší náznak nesouladu přináší nepříjemné pocity, bolest, úzkost a nemoci. Pocit ne-štěstí je zpětná vazba. Signalizuje, že někde zavládla disharmonie - buď v mysli, těle, nebo duši. V tento okmžik nastává chvíle, kdy ztrácíme bdělou pozornost. Jinými slovy...

V prvním okamžiku rozhodnutí změnit směr, přijde pocit, že nevidím cestu. Vzápětí strach, že ji nenajdu. Zbavit se všech těchto pocitů strachu a zklamání z chyb, kterých se mohu dopustit nás stojí mnoho sil. Ale stojí to za to. Každý z nás je vybaven přesně takovou silou, aby našel odvahu a našel svoji cestu. Chyby, kterých se dopustíme, jsou...

Nejdůležitějším člověkem, do kterého se musíte opravdu zamilovat, jste vy sama. Láska totiž nepřichází do Vašeho života zvenčí. Vychází zevnitř ven! Než budete moci přijímat lásku od jiného člověka, musíte nejdříve najít vlastní vnitřní lásku, svou společnici. Dobrou zprávou je, že tato láska je ve vás. Je to váš největší poklad. Právě o tomhle se...

"Člověk by se měl smát celý svůj život. Jestli se dokážete smát v jakékoli situaci, naučíte se jim čelit - a to vám pomůže dospět. Neříkám vám, že nemáte plakat. Ve skutečnosti však když se neumíte smát, neumíte ani plakat. Smích a pláč jdou ruku v ruce, jsou součástí jednoho jevu - autentického bytí v pravdě." --Osho--

Jakmile se jednou člověk začne ptát sám sebe čím je, ocitl se právě na cestě, kde najde svoji odpověď. Neztrácejte proto nikdy svou cestu z očí. Bude to cesta ticha. Jen v něm ale můžete slyšet své odpovědi a její síla tkví v tom, že pokud zůstanete věrní, vše ve vašem životě, vše co s ním souvisí, se sladí...